Zdroj: Hospodářské noviny Datum: 31.05.2023
Na úzkých silnicích Vysočiny se v květnu opět objevily kamiony s mnohatunovými náklady z třebíčské firmy MICo. Jde o důkaz, že podnik a jeho 150 zaměstnanců překonali nejhorší období ve své třicetileté historii. Výrobce tlakových nádob a kondenzátorů pro energetiku a petrochemii skončil loni v insolvenci a dlužil přes půl miliardy. Pod novým majitelem Jaroslavem Strnadem, jehož strojírenská skupina CE Industries zaplatila věřitelům přes 140 milionů korun, prošla firma reorganizací, jež skončila letos v únoru. A o měsíc později se MICo dostalo do kladného provozního zisku EBITDA.
Strnadovou ambicí je udělat z MICo v regionu střední Evropy jedničku v dodávkách pro nové jaderné bloky. Stejně jako si udržet klíčovou pozici dodavatele pro současné bloky v Dukovanech a Temelíně. Přes pozitivní obrat jsou ale výrobní haly v Hrotovicích a v několik kilometrů vzdáleném Kramotíně stále ještě spíše prázdné.
Nejnověji se v nich ale dodělaly dvě velké zakázky: 25 metrů dlouhý ocelový výrobek pro jednu z velkých chemiček a 85 tun vážící kondenzátor pro Elektrárny Opatovice. Spolu s díly pro obě jaderné elektrárny ČEZ, jež se začnou montovat v létě, jde o záblesk starých časů, kdy měla třebíčská firma tržby ve stovkách milionů korun ročně. Ale ani CE Industries nepočítá, že se MICo v roce 2023 dostane z provozní ztráty. „Firma už před insolvencí nezažívala dobré období. Převzali jsme ji ve špatné situaci a bez nových zakázek. Museli jsme firmu vyčistit, nastavit nové procesy a postupně získat důvěru zákazníků. Počítali jsme, že dostat MICo do kladných čísel, nám bude trvat 1,5 až dva roky,“ řekl HN Adam Šotek, generální ředitel CE Industries. Podle něj skupina počítá s tím, že poskytne MICo provozní kapitál 50 milionů korun.
Podle nového ředitele MICo Petra Litvana se letos obrat firmy dostane na 200 milionů korun. Počítá se do toho i zhruba 30 milionů korun tržeb ze sesterské MICo Servis, která dělá těsnění do ruských jaderných bloků VVER. V loňském, krizovém roce obrat podniku spadl na 131 milionů korun. Do budoucna je podle Litvana v možnostech společnosti obrat 600 až 700 milionů ročně.
Litvan věří, že větší finanční injekce od CE Industries už by nemusela být nutná, neboť nové zakázky MICo stabilizují. Bez pomoci „matky“ se však neobejde jejich počáteční financování. „Ještě ale potřebujeme půl roku na rozjezd obchodů, a proto jsme opatrní,“ vysvětluje Litvan ve větším výrobním areálu v Kramotíně o rozloze 50 tisíc metrů čtverečních.
Areál na dohled od Dukovan si MICo pořídilo v roce 2015, kdy firmu vedl její zakladatel Karel Denner. Ten podnik vybudoval ze servisní organizace pro elektrárnu Dukovany. Později začalo MICo vyrábět tepelné výměníky a vypracovalo se v předního dodavatele produktů v energetice. Hlavně pro ruské reaktory od Rosatomu, které běží i v Česku. Dodávkami nádrží pro záložní dieselové agregáty o váze 65 tun se ale firma podílela na stavbě britské jaderné elektrárny Hinkley Point. V Kramotíně vyrobili rovněž obří kondenzátor pro elektrárnu v Počeradech o váze téměř 500 tun.
Pak ovšem přišla série nevýhodných investic. Fiaskem a ztrátou v desítkách milionů skončil záměr sériově vyrábět plicní ventilátory CoroVent, jež měla dceřiná společnost MiCo Medical. Nevyšly ani investice do start-upů a další projekty skupiny MICo, jež tehdy zahrnovala asi desítku firem a blížila se v roce 2019 obratem k miliardě. Přišel covid a také problémy „zlatého vejce“ skupiny, z jehož zisků se předtím vše financovalo. A pak už zmíněná insolvence v únoru 2022.
Ta zavedla podnik do rukou průmyslníka Jaroslava Strnada, který má se skupováním firem v problémech i jejich transformací zkušenosti. Asi nejúspěšnější příběh je záchrana kopřivnického výrobce Tatra. Strnad už vybudoval zbrojařský koncern Czechoslovak Group, jejž předal synovi Michalovi. A nově tvoří další strojírenskou skupinu CE Industries, zaměřenou hlavně na energetiku a železnice. Ta vedle Česka působí i v Chorvatsku.
Strnad se k MICo dostal přes svou firmu Chemcomex, zaměřenou na montáže, kterou má od roku 2020. Byznys této rovněž třebíčské firmy se dá propojit s produkcí MICo, což je i důvod, proč oběma firmám šéfuje stejný ředitel – Petr Litvan. Ten naznačuje také zájem skupiny dále se v energetickém strojírenství rozpínat. „Chceme dodávat větší technologické celky. Proto by pro nás bylo zajímavé rozšíření o výrobce armatur,“ potvrdil HN Litvan. Ačkoli přímo nejmenuje, jsou v Česku hlavně dva podniky, jež by takové potřebě odpovídaly. Jednak Arako, které stále vlastní ruský Rosatom, a proto má problémy s účastí na zakázkách v Česku i jinde v Evropě. Nebo další firma MSA, vyrábějící armatury.